Zálohová faktura nebo daňový doklad
Rozdíl mezi zálohovou fakturou a daňovým dokladem, co dělat po přijetí zálohy jako plátce DPH a jak vypadá závěrečná faktura.
Zálohová faktura a daňový doklad se pletou skoro všem. Vypadají podobně, ale mají jiný účel i jiné důsledky pro DPH. Rozdíl je důležitý hlavně pro plátce.
Co je zálohová faktura
Zálohová faktura, které se říká také proforma, je výzva k zaplacení zálohy před dodáním. Není to daňový doklad a sama o sobě nezakládá povinnost přiznat DPH ani příjem. Klient podle ní zaplatí, ty práci teprve uděláš.
Co je daňový doklad
Daňový doklad je doklad podle zákona o DPH. Nejčastěji je to běžná faktura plátce DPH s náležitostmi, které popisuje článek Náležitosti faktury. Na jeho základě si plátce odpočítává DPH.
Co dělat po přijetí zálohy jako plátce DPH
Plátce DPH odvádí daň už z přijaté zálohy, ne až po dodání. Za přijatou platbu proto musí do 15 dnů vystavit daňový doklad k přijaté platbě. Teprve potom vystavuje závěrečnou fakturu za celé plnění, ve které se záloha odečte.
Co dělat jako neplátce
Neplátce to má jednodušší. Po dodání vystaví normální fakturu na celou částku a zaplacenou zálohu na ní odečte. Zálohová faktura tak slouží hlavně jako pokyn k platbě.
Příklad
- Domluvíš zakázku za 30 000 Kč a vystavíš zálohovou fakturu na 10 000 Kč
- Klient zaplatí zálohu
- Práci dokončíš a vystavíš fakturu na 30 000 Kč
- Na faktuře odečteš zaplacenou zálohu 10 000 Kč, klient doplatí 20 000 Kč
Pokud jsi plátce DPH, přibude mezi druhým a třetím krokem ještě daňový doklad k přijaté platbě.
Článek je obecný přehled a nenahrazuje daňové ani právní poradenství. Předpisy se mění, u konkrétní situace si informace ověř na webu Finanční správy nebo u své účetní.